Syrský prezident Bašár Asad v rozhovoru pro Českou televizi zopakoval, že nezbytným předpokladem politického řešení v zemi je porážka povstaleckých skupin, které usilují o jeho pád. A zdůraznil, že je to v rukou samotných Syřanů. Celý půlhodinový rozhovor s Bašárem Asadem odvysílá ČT24 v úterý ve 20:00 v rámci speciálního pořadu k syrské válce. Přepis rozhovoru bude k dispozici na webových stránkách ČT24.
Asad pro ČT: Podepsání deklarace o příměří v Praze je reálné
Asad pro ČT: Podepsání příměří v Praze je reálné (zdroj: ČT24)
O situaci v Sýrii se na mezinárodní úrovni jedná v Ženevě a ve Vídni. Diskuse se většinou zadrhnou na diametrálně odlišných stanoviscích ohledně osoby Bašáda Asada a jeho další roli v mírovém procesu. Zatímco Moskva jako dlouholetý Asadův spojenec požaduje jeho setrvání ve funkci až do nových voleb, západní státy v čele s USA žádají jeho okamžitý odchod.
O tom, že by deklarace o příměří v Sýrii mohla být v budoucnu podepsána v Praze, mluvil poprvé český prezident Miloš Zeman v září během návštěvy Valného shromáždění OSN. Zeman tehdy novinářům prozradil, že zájem na Praze má syrská vláda i představitelé opozice. A nyní i Bašár Asad potvrdil tuto možnost jako reálnou.
„Samozřejmě, že by to bylo reálné. Syřané vám řeknou, že nemůžete mít mírovou konferenci například ve Francii, protože Francie podporuje terorismus a podporuje válku, nepodporuje mír. Takže když jste zmínil Prahu, tahle myšlenka bude všeobecně přijímána právě kvůli vyváženým postojům vaší země,“ řekl Asad během rozhovoru se zpravodajem ČT Michalem Kubalem.
Kvůli válce se v Sýrii ocitlo téměř 11 milionů lidí bez domova, což je zhruba polovina syrské populace. Většina z nich zůstává v Sýrii, další se přesunuli do okolních zemí a část z nich míří do Evropy. V Sýrii také působí řada teroristických organizací, včetně takzvaného Islámského státu a Al-Káidy.
V posledních měsících proto rostou v Evropě obavy z příchodu syrských uprchlíků; má se jich tedy kontinent bát, nebo jim pomáhat? „Co se týče Syřanů, je to směsice. Většina jsou dobří Syřané, vlastenci, správní lidé. Ale samozřejmě mezi nimi máte infiltrované teroristy, to je pravda. A kolik, to je těžké říct,“ uvedl syrský prezident.
- Syrská revoluce začala v roce 2011 poklidnými demonstracemi proti režimu prezidenta Bašára Asada. Studenti se tehdy inspirovali arabským jarem.
- Celostátní povstání nakonec přerostlo v roce 2012 v občanskou válku, v níž proti sobě stojí vládní vojska, umírnění povstalci a radikálové včetně Islámského státu.
- Konflikt si podle OSN vyžádal přes 250 tisíc obětí. Syrské centrum pro politický výzkum hovoří o téměř půl milionu mrtvých.
- Z někdejších 22 milionů obyvatel je dnes 45 procent uprchlíky. Přes 6 milionů zůstává uvnitř Sýrie, více než 4 miliony utekly do zahraničí.
- V roce 2011 syrský režim prezidenta Bašára Asada krvavě potlačil masové protivládní protesty, k nimž došlo v rámci takzvaného arabského jara. Zadrženy byly tisíce lidí, z nichž někteří byli mučeni nebo zahynuli ve vězení. Protesty nakonec vyústily v občanskou válku.
- Na útěku je odhadem 11 milionů lidí, z toho velká část uprchla do zahraničí. Zprvu jednotná protiasadovská opozice se postupně rozpadla na více skupin, mezi nimiž jsou i radikální islamisté. Tyto skupiny bojují i mezi sebou navzájem.
- Z válečných zločinů či zločinů proti lidskosti je viněn jak Asadův režim, tak povstalci. Rusko a Čína v Radě bezpečnosti OSN několikrát vetovaly rezoluce odsuzující Sýrii za násilí.
- První rok zemřelo ve válce asi 10 tisíc lidí, ve druhém roce 70 tisíc a ve třetím roce 60 tisíc. Hranice 100 tisíc mrtvých byla překonána v červnu 2013. Válku poznamenala řada masakrů civilistů: vládní vojska zabila v květnu 2012 v Húlá 108 lidí, 150 mrtvých si v červenci 2012 vyžádalo krveprolití ve vesnici Trímsá v provincii Hamá. Podle OSN jsou masakry civilistů cílené, nejde o náhodné oběti bojů.
- Během války došlo k několika útokům chemickými zbraněmi, z nichž se vzájemně obviňovala vláda a opozice. Při útoku na město Chán Asal v provincii Aleppo v březnu 2013 zahynulo 26 lidí, 300 až 1700 mrtvých si vyžádal chemický útok v srpnu 2013 v oblasti Ghúta jihovýchodně od Damašku. Damašek použití chemických zbraní popřel, souhlasil ale s jejich zlikvidováním pod dohledem Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Sýrie vlastnila odhadem asi 1300 tun chemických bojových látek.
- Syrská armáda je obviněna z používání kazetových bomb, Damašek ale není signatářem úmluvy o zákazu této munice z roku 2008.